Březen 2013

J+L=♥

29. března 2013 v 11:18 | Dommmy |  Jednorázovky
Tahle povídka mě chytla do hlavy těsně před spaním. Vím že povídek na toto téma vzniklo již mnoho, ale ony nikdy neomrzí. Možná dokonce napíšu i kapitolovku. Je to na téma HP. Akorát o jeho rodičích. Přesněji je to sedmý ročník na bradavické škole. V tu dobu kdy se Lili zamilovala do Jemese. Všicni asi víte že Jemes jí miloval už dřív.
Mno... Tak příjemné čtení
PS.Již předem se omlouvám za pravopisné chyby

"Ne Pottere nepůjdu s tebou na rande" křičela Lili, už zase jí ten přiblblej Potter štval.
"Ale no tak Evansová, vždyť se ti klaním to nejde odmítnout a navíc mám narozeniny" zadonil Jemes.
"Takže za prvé: jak vidíš tak to odmítnout jde. Za druhé: narozeniny máš až za měsíc. A za třetí: ne, ne a ne‼" Lili už se hnusil takže jí bylo na zvracení, ale zároveň jí připadal vtipný. Aniž by si to uvědomila zacukaly jí koutky.
"Ha. Já to viděl" chechtal se Jemes.
"A co si viděl Pottere, no pověz" Lili zůžila oči do úzké štěrbinky.
"Cukaly ti koutky, ty ses mi smála. Připadám ti vtipnej" zářil Jemes.
"To teda nepřipadáš" bránila se Lili, ale uvnitř cítila že ano. Byl vtipný, milý, roztomilý a děsně sexy.
Ovšem při svém zamyšlení se na Jemese dívala obdivným pohledem a ten si toho hned všiml.
"Možná se ti i líbím" teď už Jemes zářil jako vánoční stromeček.¨
"Ses asi pomá..."než Lili stačila dokončit větu už byl Jemes u ní, rychle ji obejmul a vášnivě políbil. Lili se nejdřív bránila, ale potom se poddala tomu slastnému polibku.
"Miluju tě" zašeptal jí do ucha Jemes.
"Já tebe taky" vzrušeně odpověděla Lili a zacuchala mu vlasy.

budu psát jak blázen

24. března 2013 v 15:20 | Dommmy
Mno... Dlouho jsem nepřidala pokráčko co?? Hold jsem šlápla vedle když jsem rodičům řekla o mém blogu.Šlápnul vedle
Nu což teď to dohoním, snad... A abyste jse nezlobily, tak budu psát jak blázen. Co vy na to. Začnu tím že vám řeknu že chci dopsat prolog k týhle kapitolovce, obnovim rubriku školních trapasů, dám jsem novou rubriku recenzí, napíšu novou jednorázovku, představim novou kapitolovku, dám nový fotky, uskutečním zde boj proti týrání zvířat a to je asi všechno.
Jinak pište komentáře a pozvete prosím ostatní blogery na můj blog. xD

Vlak života

24. března 2013 v 14:20 | Dommmy |  Téma

Téma týdne

VLAK ŽIVOTA

Tak a je tu další téma týdne. Mno jsem docela pomalá. Dát jsem téma týdne v neděli. Mhmmmmm...

Radši bych to nazvala cesta života, ale když vlak tak vlak.
Vlak života začíná narozením. To když na prvním nástupišti nastoupíme do prvního vlaku.
Takhle to jde pořád dál. Nastupujeme a vystupujeme.
Někdy se na nástupišti zdržíme, někdy jedeme rovnou dál.
Podle mě se nástupiště dělí na různé životní etapy.
Škola, první práce, první láska, svatba smrt...
A samozřejmě mnohá další.

Záchrana Arktidy

23. března 2013 v 14:59 | Michaela Burdová
Zdravím vás všechny!

Ahojky lidi‼
Dlouho jsem nepsala co?? Mno hodně jsem chodila na jeden z blogů mojí oblíbené spisovatelky MICHAELY BURDOVÉ. A ta na svůj blog dala velmi zajímavý článek. Zeptala jsem se jí jestli ho mohu zveřejnit na svém blogu, a ona souhlasila‼ Tak tady ho máte. Tak koment please. A připojte svůj podpis.
PS. Nezapomeňte na autorská práva. Pokud budete chtít zveřejnit tento článek můsíte se zeptat na blogu původního autora‼‼‼
PPS. Je to napsané slovy Miši. Tak na to nezapomeňte. Já jsem to nezažila.
Kdo mě znáte, dobře víte o mém postoji k naší matce přírodě a zvířatům. Zrovna včera jsem byla na zajímavé přednášce, pan Skobla přednášel o energii srdce, o síle naší mysli a naší planetě, naší matce, bez které bychom nemohli existovat. V hlavě mi uvízla jeho slova: Představme si naši planetu jako žijící bytost. Líbilo by se nám snad, kdyby nám někdo neustále bral krev, kdyby nám vyřízli játra nebo si řekli, hele, ten má dvě ledviny, tak si jednu vezmeme! Přesně takhle se chováme k naší zemi. Naštěstí si to lidé začínají uvědomovat a snaží se opět najít cestu k naší matce, snažíme se znovu si vybudovat vztah. Protože víme, že jedině to je šance na naši záchranu.
Proto se tolik lidí zapojilo do boje za záchranu Arktidy! Téměř 3 miliony lidí podepsalo petici! A vyhráli jsme! Společnost Shell rozhodla, že pro rok 2013 nebude v Arktidě vrtat, žádná těžba ropy, žádné devastování! Není to úžasné? Tady je vidět co zmůže hlas lidí, když se sjednotí! Je vidět, že náš boj není marný! NAOPAK!
Ale bohužel ještě nemáme vyhráno. Shell se chce ke svým plánům vrátit! Ochránci z Greenpeace napsali: Tento krok je pro nás ale obrovskou motivací a v následujících dnech, týdnech a měsících zaměříme všechny své síly na to, abychom Arktidu ochránili definitivně. Budeme apelovat na prezidenta Obamu, aby Shellu neudělil povolení k arktickým vrtům.
Napišme prezidentu Obamovi! Přispějme k záchraně naší planety!
Vždyť tohle je přeci náš domov. Neničme ho.
ZDE připojte svůj podpis!
zdroj: nelien.blog

PrologI/II

12. března 2013 v 15:25 | Dommmy
Ahojky. Tak tu pro vás po dlouhý době mám první kapitolu nebo spíše PROLOG k mí první kapitolovce Pustá tajemství. Chci jí věnovat všem kdo jí budou číst. Už předem se omlouvám za pravopisné či jiné chyby. Tak snad se bude líbit.

PS. pište komenty a ohodnocujte.
DOMMMY


Ahoj.
Jsem Erica Moon. A budu vám vyprávět svůj životní přoběh. Máte se na co těšit. Někomu se bude zdát potrhlí a hrozný a někdo se u něho pobaví. Ale řeknu vám ho od začátku. xD
0000000
"Erico vstávej jdeš do školy" volala na mě mamka.
"No jo už jdu." Škola ta nejhorší věc na světě musí potkat každého. Ale když jdete do čtvrťáku na střední máte se alespoň na co těšit. Na maturitní ples. Ovšem ten je vždy trocu později takže si na něj budu muset počkat.
Ani jsem nevěděla na jak dlouho jsem se zamyslela a už u dveří stála moje máma.
"Tak dělej, nemám na tebe hodinu času. Musím do práce a ty do školy" znova do mě hučela máma.
"Proč mi prostě nekoupíte auto jako všem normálním lidem v mim věku?."
To tak ještě budeme utrácet. Dvě auta nám stačí."
No jasně typické. Ty s tátou máte auta dráhýjak sousedčin barák, ale mě nemůžete koupit ani trabanta."
Když si počkáš tak se dočkáš. A teď už dělej vážně pospíchám."
Tak jsem s neochotou vstala z postele a odšourala se do koupelny. Po koupeli a po převlečení už jsem úplně probuzená sebíhala po schodech. Vzala si svačinu a nasedla na sedadlo spolujezdce do mámina auta. Mohli jsme vyrazit. Vyrazit směrem k poslednímu ročníku na Evergladskou střední.

Místo kde chci žít

12. března 2013 v 13:53 | Dommmy |  Téma

Téma týdne

Místo kde chci žít

Mám tu pro vás článek k tématu týdne místo kde chci žít tak čtěte.
PS. KOMENT PLEASE

Chtěla bych žít u moře nebo u lesa. Raději u moře je tam příjemný vzduch a optimální vlhkost. Nejlépe Itálie nebo Řecko. Hmm... Spíš Itálie v Řecku je až moc veliký vedro. Ale v Řecku bych žila také ráda. Nejlépe na ostrově Zakyntos. Byla jsem tam na dovolené. Starala bych se tam o ohrožené druhy zvířat. Ku příkladu o želvy Careta-Careta, nebo o mořské delfíny či o tuleně kteří jsou moři věčinou jen o chladné období. V lese bych žila rádá protože je tam hodně kyslíku a snažila bych se tam zabránit kácení stromů. No jo jsem chránička životního prostředí.